Po týdnech těšení se a strachu z toho, co bude, konečně nadešel den D - pondělí 8.8.2011 Následovala dlouhá cesta autobusem, s příjemnou přestávkou ve francouzském městě Annecy. To mě naprosto uchvátilo svou krásou. Vysoké hory a v údolí mezi nimi nádherné jezero. Památky na každém kroku a milí lidé, kterým nevadilo že neumím francouzsky.
Potom dny v diecézi Tarragona. Moře, žlutí voluntéři, menší španělský chaos, sladké bagety, Don Simon, Gazpacho a spousta Čechů. Dokonce se mi tam povedlo potkat žebráka, který pochází z Čech. Líbily se mi české mše, na kterých jsem si mohla uvědomit, kolik nás tu vlastně je. Ale první masovou akcí která mi ukázala, co doopravdy pojem „masová akce“ znamená, byl den Katalánska v Barceloně. To bylo lidí! A prohlídka města... Sagrada Familia nemohla nechat snad nikoho chladným a rozpoutala bouřlivé diskuse o kráse/ošklivosti této katedrály. Posledním velkým zážitkem z Tarragony byla závěrečná mše v aréně, která byla opravdu moc hezká a snad nikdy na ni nezapomenu. Následné vystoupení místních bylo pověstnou třešničkou na dortu. Poslední věc z Tarragony - objednáte-li si „ice coffee“ nečekejte ledovou kávu, dostanete presso a k němu skleničku s kostkou ledu.
Autorka: Anežka Štouralová (Vimperk); anezka117
Celý článek na: Mše v býčí aréně
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.